Výhody řízení tlaku v distribuční síti

Řízení tlaku je považováno za jednu z nejvýhodnějších a nákladově nejefektivnějších činností provozování vodovodů, které vedou také například ke snížení počtu poruch. Většina havárií na potrubí se objevuje nejen kvůli vysokému tlaku, ale spíše kvůli neustálým výkyvům tlaku, které nutí potrubí k nepřetržitému rozšiřování a smršťování. Existuje přímý vztah mezi množstvím ztrát a vlastním tlakem v síti. Čím vyšší nebo nižší je tlak, tím vyšší nebo nižší je míra ztrát. Tlak by proto měl být udržován na minimální hodnotě, která neovlivní potřeby odběratelů. 

Vodárny jsou často zákazníky hodnoceny mimo jiné podle toho, zda zajišťují dostatečný tlak přímo u odběratele. Společnosti proto často používají vyšší konstantní tlak na vstupu do jednotlivých oblastí proto, aby zajistily dostatečný tlak pro spotřebitele po celou denní dobu. 

Úroveň tlaku u spotřebitelů 

Tlak ve spotřebišti závisí také na tření v přívodním potrubí. Aby se vyrovnalo tření, je vstupní tlak obvykle vyšší než požadovaný minimální tlak. Tření však závisí také na vlastním průtoku, a proto se mění podle spotřeby. Konstantní vstupní tlak znamená, že hodnota tlaku se během dne u zákazníka mění. Ve skutečnosti to znamená, že tlak u spotřebitelů bude nejvyšší v době, kdy vodu nejméně potřebují - a nejnižší, když skutečně používají hodně vody - např. ráno a večer. 

Až 22 hodin s příliš vysokým tlakem v odběrných místech?

Aby vodárenská společnost uspokojila přání zákazníků a vyhnula se situaci, že spotřebitel nikdy nezažije příliš nízký tlak, tak obvykle nastaví vstupní tlak na základě potřeby ve své špičce. 

Typický graf spotřeby vody ukazuje, že vysoká potřeba vody je jen krátkou dobu během dne. Samozřejmě mohou existovat výjimky, jako například při napojení průmyslového podniku, ale obvykle nejvyšší spotřeba vody není delší než dvě hodiny denně.  

Konstantní vstupní tlak tak ve skutečnosti vede k tomu, že je vyšší, než je nutné po zbytek dne, tzn. po dalších 22 hodin denně. Příliš vysoký tlak má přitom obrovský dopad na životnost a fungování distribuční sítě. To platí pro celkovou životnost armatur, životnost spojů, ale i vlastního potrubí. Zjistěte více o výhodách používání regulačních ventilů. 

Nižší tlak omezuje vznik poruch a také zbytečnou výrobu vody, která se nespotřebuje

Mezi tlakem a počtem poruch existuje přímá korelace. Mezinárodní studie ukázala, že 37% snížení průměrného tlaku vede k 51% snížení počtu poruch (zdroj). Vysoký tlak v síti navíc vede ke zvýšené ztrátě vody netěsnostmi ve spojích, malými prasklinami atd. Je to proto, že únik z otvorů v potrubí velmi závisí na tlaku. Pokud například voda uniká otvorem v potrubí o velikosti 5 mm při tlaku 5 bar, bude to mít za následek ztrátu vody 11 520 m3 za rok (při ceně 100 Kč/m3 to činí ztrátu přes 1 mil Kč ve fakturaci provozovatele). Pokud se naopak tlak sníží na 4 bary, sníží se roční ztráta vody o 11%, což odpovídá snížení nefakturované vody o 1 267 m3 (zdroj (dánský)). Ztráta vody také představuje zvýšenou spotřebu energie. Po přepočtu na kWh to odpovídá cca. ušetřeným 267 kWh. (Vypočteno na  základě spotřeby čerpadla Grundfos CR32-4 při 5 barech) (zdroj). 

Viz příklady použití regulačních ventilů. 

Efektivní řízení tlaku na základě času nebo průtoku 

Z výše uvedeného je evidentní, že dává velký smysl snížit tlak v distribuční síti na správnou úroveň. A to lze zrealizovat i bez snížení komfortu spotřebitelů. Snížením vstupního tlaku během období s nízkou spotřebou se u spotřebitelů musí stále udržovat přijatelný minimální tlak, přičemž se sníží riziko vzniku poruchy. Spotřebitelé po správném nastavení také po celý den pociťují rovnoměrnější tlak. 

Osazení AVK regulačního ventilu na vstupu do zásobované oblasti tak může velmi účinně dosáhnout regulaci tlaku při respektování určeného času nebo potřebného průtoku. Podívejte se na naši širokou škálu regulačních ventilů.